Počítačoví piráti si libují dokonce v olympijském dění, organizátoři her s tím naštěstí počítají

Jedním z oblíbených cílů jsou i olympijské hry. Ty poslední zimní v jihokorejském městě Pchjongčchang nebyly výjimkou a hackeři se zaměřili především na nejoblíbenější zpravodajství, nejvíce vyhledávané. Své sémě zla rozsévali jak po sociálních sítích, tak i po mailových schránkách, jejich zprávy mohly vypadat důvěryhodně a nevinně, doplněné věrohodným zpravodajským textem, fotkami ,nebo videosekvencí. Přitom se jednalo o odkaz na podvodné stránky s různými viry, nebo třeba šlo o weby se zabudovanou těžbou virtuální měny. Zvlášť nebezpečná jsou videa, která nelze přehrát, pouze se zvláštním pluginem, a pokud na to dotyčný přistoupí, spustí virus.

Motivace hackerů je různá – buď je to osobní profit, nebo vyvolání paniky

V roce 2008 bylo v čínském hlavním městě v průběhu letní olympiády odhaleno zhruba 180 milionů hackerských útoků, tedy v průměru přes 11 milionů útoků každý den. V roce 2012 se něco podobného opakovalo i v Londýně a v ruském Soči na zimní olympiádě v roce 2014 to bylo dokonce 321 milionů útoků. Počet napadení, zdá se, roste, v roce 2016 v Riu de Janeiro to bylo už 570 milionů počítačových hrozeb.

Pro počítačové piráty je navíc olympiáda lákavým terčem kvůli nejmodernějším technologickým výplodům, nesmírně je vzrušuje pomyšlení na vyřazení z provozu páteřní sítě komunikačních prostředků mezi olympioniky, novináři a organizátory festivalu. Touží po vyvolání chaosu, i když z toho nebudou mít přímý zisk. Posledním takovým útokem ve stylu DDoS, tedy způsobem statisíců přístupů v jeden okamžik na webový server, měl být kolaps jihokorejské televize, která přenášela přímý přenos ze slavnostního zahájení zimní olympiády v Pchjongčchangu.  Záměr hackerů se ovšem nezdařil, dokonce byl odhalen i původce útoku, ale z politických důvodů nebyl zločinec zveřejněn. Narušilo by to údajně poklidný průběh největší sportovní slavnosti, která probíhá vždy pouze jednou za čtyři roky.