Jak vypadá najížděcí rampa
Asi každý řidič, především nákladního automobilu, ví, jak nepohodlné je překonávat srázy a spády, případně vyjet do hodně prudkého kopce. V některých situacích je to dokonce nemožné. A právě pro tyto příležitosti byla vymyšlena najížděcí rampa.
Navzdory tomu, co si můžete myslet, se v žádném případě nejedná o nové zařízení. V primitivní podobě je s námi prakticky již od doby, kdy lidé přišli na to, že by mohli přidělat na dopravní či přepravní prostředky kola. Je jasné, že tehdejší podoba se velmi lišila od té dnešní, i když někde přetrvala dodnes.
Jednalo se o dvě prkna, položená od sebe tak daleko, jaká byla rozteč kol vozíku či vozidla. To po nich poté bylo vytlačeno, ať už lidskou či koňskou silou nebo později motorem. Umožňovala pohodlně dostat vozítko přes stoupání či klesání, které by jinak bylo nemožné překonat.
V domácích správkách, především na vesnicích, tento typ přetrval dodnes. Pokud se například nakládá písek, cihly či jiný podobný materiál, jsou použita právě dvě prkna. Zde to má smysl – je to levné, jednoduché řešení a prakticky nehrozí, že se daný materiál rozbije. Pokud spadne, žádná větší škoda nenastane.
Jinou situaci máme v průmyslu a firmách, které podléhají určitým normám, především bezpečnostním. Zde je nutné si uvědomit, že se snaží, seč mohou zabránit jak zranění pracovníků, za které by museli platit odškodné, tak poškození nákladu, který je převážen, zvláště pokud je z křehčího materiálu.
Proto zde má podobu mřížkované kovové plošiny opatřené zábradlím. To zajišťuje jednak dostatečnou nosnost, a za druhé i bezpečnost pracovníků i nákladu, neboť eliminuje riziko, že vozík z plošiny sjede.
Zároveň je povolen pouze určitý náklon, který ještě více usnadňuje práci. To samé platí i pro šířku platformy, která je taková, že se tam vejde více vozíků vedle sebe.
Je tedy jasné, že se jedná o velmi užitečný vynález, který je s námi již od starověku v prakticky nezměněné podobě dodnes. A troufám si tvrdit, že s námi ještě dlouho zůstane.