Potravinové alergie

Alergie na potraviny trápí v současné době přibližně 3% dospělých a téměř 8% dětí do tří let. V případě alergie organismus produkuje zvýšené množství specifických protilátek vůči určité potravině. Spouštěčem bývá většinou bílkovina a přítomnost protilátek lékař zjišťuje krevními, kožními či tzv. provokačními testy.

Nejčastějším projevem alergie na potraviny jsou problémy trávicího traktu (průjmy, zvracení, bolesti břicha), pálení, slzení či otoky očí, různé kopřivky a ekzémy a dále problémy s dýcháním (rýma, kašel, dušnost, zahlenění). Nejzávažnější reakcí organismu je tzv. anafylaktický šok, který postihuje srdce, plíce, cévy a nervový systém. Je život ohrožující a v případě této reakce je nutné okamžitě volat lékařskou službu první pomoci.
Obtíže nejčastěji způsobuje ovoce, kořenová zelenina, rajská jablka, hrášek a ořechy.

Naproti tomu u dětí převládá alergie na kravské mléko, vejce, sóju a mouku. U kojenců se alergie velice těžko prokazuje. V tomto případě děti trpí nechutenstvím, mají průjmy a zvrací, typickým projevem jsou ekzémy – tyto příznaky však mohou být způsobeny i jinými chorobami (především infekcemi). Dobrou zprávou je, že do 3 let věku dítěte u 80% dětí alergie na základní potraviny mizí.

Léčba

Při léčbě je velice důležitá prevence, za kterou v případě dětí plně odpovídají maminky. V těhotenství je vhodné se vyhýbat obecně známým alergenům. Kojení se doporučuje minimálně do věku 6 měsíců. Do jednoho roku by potom dítě nemělo jíst ryby, vejce a ořechy. Nové potraviny bychom měli zavádět postupně a pomalu, abychom případně byli schopni odhalit potravinový alergen.

Pokud se alergie projeví, je nezbytné dodržovat dietu. Některé alergeny jako např. kravské mléko lze nahradit mlékem sójovým.
V závažnějších případech potom může lékař předepsat léky, a to následující:
·         antihistaminika, která je možno brát i preventivně a mají minimum nežádoucích účinků,
·         kromoglykát sodný, který užívají zejména malé děti s těžkou potravinovou alergií,
·         kortikosteroidy, které mají ochranný i záchranný charakter. O jejich užití však rozhoduje výhradně lékař!
·         adrenalin v případě anafylaktického šoku.